Konec nedobrý všechno nedobré
Od roku 1989, kdy došlo k zásadním politickým a ekonomickým změnám, včetně privatizace a otevření trhu, se české lesnictví a dřevozpracující průmysl potýkají s řadou problémů. V následujících bodech shrnuji a rozšiřuji uvedená témata:
1. Export surového dřeva:
Export 60 milionů m³ surového dřeva v posledních 5 letech skutečně představuje obrovský objem, který ukazuje na neefektivní zpracování tohoto cenného přírodního zdroje v tuzemsku. Spíše než na přidané hodnotě prostřednictvím zpracování dřeva v České republice se podnikatelé soustředí na krátkodobé zisky z exportu neopracované suroviny. Tento přístup má negativní dopad na celkovou bilanci zahraničního obchodu, protože přidaná hodnota je vytvářena v zahraničí.
2. Nedostatek investic do zpracování:
I když zahraniční investice do dřevozpracujícího průmyslu existují, nejsou dostatečné k tomu, aby výrazně zlepšily bilanci zahraničního obchodu. Problém spočívá v tom, že se dřevo primárně vyváží ve své základní formě, aniž by byla využita možnost přidané hodnoty, kterou by přineslo komplexnější zpracování a výroba finálních produktů.
3. Dekomunizace a její vliv:
Politické a ekonomické změny po roce 1989 vedly k privatizaci a restrukturalizaci hospodářství, včetně lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu. Tyto změny často nesly spíše charakter „dekomunizace“ než strategické modernizace hospodářství. To se odrazilo v tom, že sektor zůstal do značné míry nepřipravený na dlouhodobé výzvy a mezinárodní konkurenci.
4. Podnikatelské zisky vs. národní zájmy:
Komentář kritizuje přístup podnikatelů, kteří dosáhli zisků z exportu, ale nepřinesli žádnou přidanou hodnotu pro českou ekonomiku. Tento fenomén ilustruje napětí mezi soukromým zájmem podnikatelů a veřejným zájmem, tedy zájmem o udržitelný rozvoj českého průmyslu a ekonomiky.
5. Snížení podílu jehličnanů:
Komentář naznačuje, že jednou z cest, jak omezit export surového dřeva, by mohlo být snížení podílu jehličnanů v českých lesích. Jehličnany, zejména smrk, byly po dlouhou dobu dominantní dřevinou v českých lesích, ale jsou také náchylné na kůrovcovou kalamitu a další environmentální stresy. Přechod na smíšené lesy s větším podílem listnatých stromů by mohl snížit tlak na export a přispět k ekologické stabilitě lesů.
6. Hodnocení posledních 30 let:
Komentář popisuje posledních 30 let jako „národní lesnickou a dřevařskou katastrofu“. To odráží nespokojenost s tím, jak byla spravována tato důležitá část hospodářství. Lesnictví a dřevařství čelí nejen ekonomickým výzvám, ale také environmentálním problémům, jako jsou klimatické změny a kůrovcová kalamita.
Závěr:
Významnou výzvou pro Českou republiku bude nalezení rovnováhy mezi krátkodobými ekonomickými zájmy podnikatelů a dlouhodobými strategickými cíli, které by měly zahrnovat udržitelné hospodaření s lesy a rozvoj dřevozpracujícího průmyslu s vyšší přidanou hodnotou.
