Český standard FSC - ekocertifikát pro marketing výrobků ze dřeva má spotřebtelům poskytnout dobrý pocit z účasti na zlepšování životního prostředí (tedy jenom v životního prostředí lesů, zemědělství, myslivost, včelařství a rybářství nejsou pod takovou nadnárodní úpravou vztahů, zatím...).

Nová podoba standardu FSC je pro vlastníky lesů a jejich správce administrativně náročná, významně omezuje alternativní přistup k hospodaření a navíc vytváří podmínky pro přenost jurisdikce řešení sporů mimo zemi jeho vzniku. To byla hlavní výhrada polské administrace lesů.

Snahy mnoha lesníků realizovat zodpovědně lesní hospodářství podle už tak přísné národní legislativy s cílem udrženi certifikátu FSC, jsou novou podobou standardu otřeseny.

Zde se ukazuje slabost našeho národního přístupu k řešení citlivých společenských témat. Lesy máme a snad i všichni chceme, aby se v nich hospodařilo co nejrozumněji. Problém tedy není náročnost standardu FSC, ale naše nízká míra podpory lesníků v dosahování hospodářských cílů co nejefektivněji, při zachování budoucích potřeb lesních ekosystémů a lidských zájmů.

Správnou podobu národního a odpovědného zájmu nad lesem ukazují dnes spíše země Asie, než Evropa. V Japonsku mají zavedený mechanizmus Čisté Dřevo, kde vlastníci lesů a zppracovatelé dobrovolně umožňují nezávyslý audit svého hospodaření v souladu s potřebou společnosti. Druhým příkladem je Čína, která dokázala významně přispět k růstu ozelenění planety výsadbou nových lesních ploch. V roce 2020 byla plocha lesů 23% a v roce 2025 chtějí dosáhnout 24,1% z celkové plochy území Číny, se zásobou 19 miliard metrů krychlových dříví. Od roku 2006 do roku 2020 přidala Čína do plochy lesů 40 milionů hektarů.

Odkaz na web kde jsou kontroverze FSC monitorovány Simonem Consuelem, ředitelem Rainforest Foundation: https://fsc-watch.com/